úterý 6. prosince 2016

Pivnice U Čápa

Obilní trh 10 (odkaz)

Pivnici u Čápa asi nemusím dlouze představovat, jelikož se domnívám, že patří mezi ty známější brněnské podniky. Nachází se nedaleko centra Brna na Obilním trhu, kde zároveň stojí také porodnice. Díky této porodnici a tomu, že sem tatínkové chodívali zapít své potomky, pivnice nese název U Čápa. Já sice potomky zapíjet nechodím, ale nesčetněkrát jsem kolem pivnice měla cestu a několikrát ji navštívila. Většinou si sem zajdu posedět na pití, jelikož pivnice (celkově) není zrovna styl podniku, který bych pro jídlo vyhledávala. Nedávno tomu, ale okolnosti chtěli a zašli jsme sem s přítelem na oběd.

Pivnice u Čápa má jasně daný koncept a to, že se nejedná o žádnou „nóbl“ restauraci ale o normální hospodu poznáte už u vchodu. Na rozdíl od většiny „normálních“ hospod na Vás už při vchodu nedýchne smrad z cigaret. Světlý a čistý interiér Vás pobídne k tomu dát si něco dobrého k jídlu nebo spláchnout žízeň alespoň plzeňským tankovým pivem. Prostor je oddělený na kuřáckou a nekuřáckou část, ale toalety se nacházejí v části kuřácké, stejně tak jako vchod do restaurace. Koncept uspořádání kuřácké a nekuřácké části podle mě postrádá logiku, ale vzhledem k tomu, že je zde zřejmě dobře vyřešeno odvětrávání není to nic, co by mělo být překážkou k tomu strávit zde příjemné chvilky s přáteli.

Interier, který frčel před dvaceti lety...

... Vás stejně může něčím překvapit.

Z jídelního lístku můžete vybírat tradiční, převážně českou kuchyni a výjimkou nejsou ani speciální menu jako je husí či zvěřinová nabídka.



Ochutnali jsme

Konfitovaná vepřová líčka - na lesních houbách a kořenové zelenině, mačkané brambory s cibulkou (127 korun).
Steak z vepřové panenky na grilu -marinovaný v barevném koření a whisky, na fazolových luscích s farmářskou slaninou (175 korun) a mačkané brambory s cibulkou (40 korun).

Vepřová panenka byla dobře ochucená a porce byla obrovská, na mě bylo maso sušší, fazolky byli teplé ochucené špekem. Velmi chutné byly mačkané brambory a možná to někomu přijde divné, ale chutnali mi prostě nejvíc ze všeho, připomínaly mi dětství, tak nějak podobně chutnali totiž brambory od mé babičky.

Konfitovaná líčka byla dobrá, jednalo se sice o tučnější maso, ale bylo měkké a rozpadalo se. Dal si je přítel a chutnala mu.

Obě jídla nám chutnala, nemůžu říct, že by se jednalo o velkou gastronomii, ale to snad nikdo od pivnice nečeká. Pokud máte chuť na klasické hospodské jídlo, Pivnice U Čápa Vás jistě potěší.





Jaká je podle Vás ta nejlepší pivnice v Brně a kam bych měla zajít příště?


Krásný začátek nového týdne a spoustu dobrého jídla Vám všem,



Teress

neděle 4. prosince 2016

Velká Vánoční soutěž

Tip na vánoční dárek.


Krásnou adventní neděli moji milí čtenáři. Letos jsem se rozhodla blog trošku okořenit a udělat velkou Vánoční soutěž. Znamená to, že až do nového roku tu poběží jedna soutěž za druhou a Vy tak můžete vyhrát hned několik cen. Zároveň Vám při každé soutěži dám tip na vánoční dárek.

Dnešní tip na dárek:

Vybírat dárky můžete například na e-shopu http://www.obchod-s-darky.cz/, kde jsou rozdělené podle příležitosti, zájmu, pohlaví nebo věku osoby, kterou chcete obdarovat. Já sama z e-shopu dostala dárek v podobě stolku na notebook do postele, který jste už mohli vidět na několika fotkách. Stoleček využívám většinou na různé vymalovávání a čmárání, když jsem líná sedět u stolu. Kromě stolečku, který mám já, zde najdete spoustu jiných dárků a všechny jsou skladem, takže do Vánoc Vám určitě stihnou dojít.



Pravidla Velké Vánoční soutěže:

Do soutěže se muže zapojit každý, kdo nechá v komentáři kontakt v podobě emailové adresy. Soutěž je určena především pro aktivní čtenáře blogu. Výběr vítěze bude spočívat v tom, že vylosuji několik soutěžících (počet záleží na počtu účastníků) a z nich dám výhru tomu, kdo byl v době konání soutěže na blogu nejaktivnější.

K aktivitě Vám přičtu také plusové body za sdílení soutěže na jakékoliv sociální síti, stačí k Vašemu kontaktu v komentáři připsat slovo „sdílím“.

Dnes hrajeme o:

Kosmetický balíček pro ženy -Lesk na vlasy ve spreji Lee stafford a levandulový lak na nehty Miss sporty.




Přeji Vám všem hodně štěstí a nezapomeňte se přihlásit i do další soutěže, 



Teress

středa 30. listopadu 2016

Máte chuť na pořádný steak? Zajděte do Monte Bú

Monte Bú restaurant a steakhouse

Údolní 532/76, 602 00 Brno, (odkaz)


Pokud dostanete chuť na hovězí steak, asi byste v Brně těžko hledali příhodnější místo, než je restaurace Monte Bú. Trefný název doplňuje lokalita Kraví hory, ve které se restaurace nachází. Umíte si představit snad ještě lepší umístění pro steakhouse? Samozřejmě jen to pro dobrý steak nestačí a proto má restaurace vlastní zrárnu masa, kde maso více jak 60 dní dozrává (zdroj: web Monte Bú).



Do Monte Bú jsem se chystala několik let. Vzhledem k tomu že miluji jídlo, ráda o něm mluvím a jsem z Brna, nebylo těžké si o restauraci udělat obrázek už z doslechu. Její steaky jsou v Brně vyhlášené a vždy jsem na ně slyšela samou chválu.

S přítelem jsme se nedávno do restaurace vypravili a konečně zjistili, jak to tedy s těmi steaky je.

Stylový interiér

Interiér restaurace je vážně stylový a po příchodu je Vám hned jasné o co tu jde především. Těžké židle pokryté kraví kožkou, dřevěné podlahy a železné lampy dobrý dojem jen podtrhnou.

Číšníci, kteří se nám věnovali, byli milí a vše nám s lehkostí vysvětlili, což jsem ocenila hlavně při výběru steaků. Na nic jsme nečekali a veškeré jídlo i pití nám bylo doneseno pár minut po objednání.
Jediné co bych servisu vytkla je servírování amuse bouche, což je malý předkrm, většinou podávaný jako pozornost podniku (určitě jste se s tím setkali) v podobě výborné paštiky. Ten nám byl beze slova položen na stůl. Většinou když Vám něco takového v restauraci přinesou, řeknou Vám k tomu alespoň nějakou větičku. V restauraci na takové úrovni jako je Monte Bú bych to čekala určitě jinak, ale lze vytýkat něco, co má být vstřícným gestem? Také načasování tohohle předkrmu nebylo zrovna šťastné, jelikož jsme ho nestačili ani ochutnat a už nám byla přinesena polévka, po které nám byl předkrm odnesen.
Pozornost podniku. Moc dobrá paštika, kterou jsme bohužel stihli jen tak tak ochutnat..

Hovězi vývar, jsem neochutnala, ale vypadal krásně.

Sopa Azteca je mexická polévka, která mě neoslovila, na mě byla hodně ostrá a jinak nevýrazná.

Ale vypadal hrozně krásně, co myslíte?

U steaků si na své přijde každý

Všechny Vás určitě zajímá jak je to tedy s hovězími steaky v téhle velmi známé restauraci. Na výběr máte několik druhů mas od různých plemen.
Vybíráte si plemeno (české, japonské, z USA nebo argentinské) poté druh masa (svíčková, pupek…) a samozřejmě propečení masa.
Český filet steak - dokonalý!


Ke steaku jsme měli pepřovou omáčku BBQ omáčku (obě moc dobré), fazolové lusky (mám raději jinak ochucené), salát Coleslaw (výborný) a bylinkovou bagetu.

Na řezu


Ke steaku si vždy dám pepřovou omáčku

Dala jsem si český filet steak s pepřovou omáčkou (ze svíčkové) a byl výborný. Skvěle propečený, ochucený a naservírovaný. Co chcete napsat o výborném steaku? Tady ho prostě umí se vším všudy.

V restauraci jsem si toho samozřejmě dala více, ale pokud bych si něco měla dát znovu, byl by to právě výše zmíněný steak a také dezert v podobě ananasu s mascarpone a grilovanými ořechy.

Ananasové carpaccio s mascarpone, karamelem, vlašskými ořechy a iboškovochilli redukcí.

Výborný dezert, který bych si dala kdykoliv znovu jen bych příště poprosila nepocukrovat (nemám ráda pocukrovaný dezerty, když jsou sladký sami o sobě).

Pokud máte rádi hovězí maso jako já, věřím, že tady si ho naplno užijete.

Mimochodem milovníci chilli si zde přijdou taky na své, protože mám pocit, že alespoň kousek papričky jsem neviděla jen v dezertu J


Z návštěvy restaurace mám dobrý pocit, užila jsem si výborný steak s milou obsluhou a na ten si sem opět ráda zajdu.

Jak jste na tom se steaky Vy milí čtenáři, máte je rádi? Pamatuji si, že stejnou otázku jsem Vám položila před třemi lety a ukázalo se, že mě sleduje hodně vegetariánu, tak jsem sama zvědavá, jak je tomu dnes.

Znáte restauraci Monte Bú? Navštívili jste ji někdy nebo se na návštěvu teprve chystáte.




Krásný i když chladný den Vám všem a hodně dobrého jídla,


Teress


PS. V Monte Bú probíhají často nějaké akce, je tedy pravda, že si za ně pěkně připlatíte, ale takový gurmánský večer s Pohlreichem, který se zde minulý měsíc konal, nemusel být vůbec špatný.




pondělí 28. listopadu 2016

Poslední dýňové a husí slavnosti

Dýňové slavnosti v zahradnictví u KopřivůDýňové a husí slavnosti na Food parku


I když je už konec prosince ráda bych Vám napsala o dvou dýňových slavnostech, které jsem na podzim navštívila.


Dýňové slavnosti v zahradnictví u Kopřivů
(8. – 9. října)


Každý rok jezdím na dýňové slavnosti, které se konají nedaleko Brna v Šebrově přímo v  zahradnictví U Kopřivů.

Několikrát do roka se zde konají různé akce, já navštěvuji právě zmíněné dýňově slavnosti. Oproti jiným dýňovým slavnostem U Kopřivů naleznete opravdu velké množství dýní. Letos jim byl věnován celý skleník a u každého druhu se nacházel popis s názvem dýně a jejím použitím. U některých jsem se divila, že jsou vůbec jedlé, protože vypadaly naprosto stejně jako okrasné dýničky. Ale co já vlastně o dýních vím? Třeba to, že některé z nich jsou moc dobré, a že z těch velkých se dají vyřezat pěkní strašáci. Vyřezat z dýně strašáka jste si mohli samozřejmě i tady a jako každý rok byl o tuto aktivitu obrovský zájem. Naštěstí s tím U Kopřivů počítají, a proto je k vyřezávání dost prostoru, dýní i nástrojů. Pro děti tu bylo také slámové hřiště, které každoročně sklízí velký úspěch (kdo jako dítě neskákal do slámy?) a také divadlo Koráb.



Největším lákadlem na jakýchkoli dýňových slavnostech (i těch dalších) je pro mě jídlo. Zde tomu nebylo výjimkou a jsem ráda, že nabídka jídel byla opravdu převážně dýňová a velmi různorodá. Ochutnat jste tak mohli například grilovanou dýni, dýňovou polévku (dva druhy), dýňové zelí, spoustu dýňových dezertů a nechyběly ani malé jedlé dárečky, které jste si mohli zakoupit na cestu domů, jako byla dýňová semínka nebo pečený dýňový čaj.


Dala jsem si dýňové zelí s  vepřovým masem a nočky. Nikdy dříve jsem dýňové zelí neměla, a tak jsem ho ráda ochutnala. Nakonec to byla spíše taková kaše, myslela jsem, že dýně bude nastrouhaná jako zelí, ale nakonec mi zelí nepřipomínala ani trošku. Dýňová kaše s nočky mi chutnala a porce byla taková, že jsem se z něj opravdu přejedla. Ale maso bych k tomu mít nemusela, bylo hodně tlusté a nijaké, proto jsem většinu z něj dala Fíkušce. Také jsem ochutnala dýňovou polévku, která už je takovou klasikou. Vyzkoušela jsem i grilovanou dýni s česnekem a byla vynikající. Mrzelo mě, že jsem se přejedla zelím, protože na místě bylo tolik jídla za krásnou cenu, které bych ráda ochutnala, ale už jsem opravdu nemohla.

Dýňové slavnosti v Šebrově jsou skvělá akce, jste na čerstvém vzduchu a okolí je plné lesů, takže si můžete udělat i příjemnou procházku. Navíc si zde můžete koupit krásné vazby (za některé si připlatíte), ať už na hrob tak i Vánoční na stůl (to je kombinaceJ). Určitě se sem zajeďte příště také podívat.


Dýňové a husí slavnosti Brno – Malá Amerika
(29. října)


Tento festival je známý spíše pod názvem FoodPark, na který už jsem dávno zanevřela. Opakující se, nezajímavé a většinou úplně předražené věci, které koupíte v každém druhém obchodě, mě nechávají chladnou. Ovšem tematické Dýňové a husí slavnosti mě zlákaly natolik, abych se opět na FoodPark vrátila. Slíbená byla přehlídka restaurací s husími a dýňovými specialitami, na místě měli být prodejci s tematickými surovinami a bohatý doprovodný program.

Můj nákup :-)

Jak už to tak bývá, ne vždy popis odpovídá skutečnosti. Husí a dýňové slavnosti podle mě vypadají jinak, jedny husí lokše a paštika na jednom stánku a husí stehna a burger na druhém opravdu husí slavnosti nedělají a jedna dýňová polévka zase neděla slavnosti dýňovými. A jestli mi někdo napíše, že tam bylo spoustu dýňových cupcaků a cheesecaků, tak to pro mě rozhodně není normální jídlo.

Líbí se mi, že od mé poslední návštěvy se rozrostla plocha na celé dvě haly. Z jedné haly byla udělaná jídelna, kde byly právě stánky restaurací a místo k sezení. Je pravda, že v halách je docela zima, ale s tím se na FoodParku musí počítat.

Co se týče dýňové části slavností, musím říct, že to byly ty nejhorší, na kterých jsem letos byla, u husích letos nemám srovnání. FoodPark být tematický neumí a celé slavnosti vypadaly prakticky jako každý jiný Foodpark a ten už delší dobu nemá co nového nabídnout.



Krásný zbytek dne a hodně dobrého jídla,



Vám přeje Teress




Podobné články na blogu:
Zabíjačkana FoodParku (odkaz)

pátek 18. listopadu 2016

Čtení do mrazivých dnů (část první)

Twilight sága 



Krásný páteční večer moji milí čtenáři. Dnes Vám napíši pár typů na knihy pro dlouhé chladné večery. Všechny knihy, o kterých se zmíním, jsem letos přečetla. Některé jsou novější a pro některé budete muset zřejmě do knihovny. Předem bych Vás ráda upozornila, že se jedná o takové ty „knihy o ničem“ já je mám totiž ráda, na chytré knihy moc nejsem. Jestli Vás zajímá vzdělávací, motivační nebo dokonce naučná literatura tak se budete muset porozhlédnout někde jinde.

Jelikož Vám chci přidat i citace a pasáže z knih, které se mi nějakým způsobem zalíbily anebo se mě dotkly, musím článek rozdělit na víc částí. Dnes přicházím s první část o Twilight sáze.  

Twilight sága

Stmívání – Stephenie Meyer (2008)
Nový měsíc - Stephenie Meyer (2008)
Zatmění - Stephenie Meyer (2008)
Rozbřesk - Stephenie Meyer(2009)


Kdo by neznal ságu o upírech, vlkodlacích a Isabele Swanové? Bylo by hloupé rozepisovat se o dějové linii, protože knihy jsou prakticky stejné jako filmy. Většinou mám problém s tím, že se mi díky čtení knih, nelíbí jejich filmové ztvárnění ale zde tomu tak není. Filmy jsou, dalo by se říct jejich přesnou kopii, takže kdo má rád filmy najde se i v knižních předlohách.

Filmy x knihy

Nějaké rozdíly se přece jen najdou, v knize jsou lépe vykresleny postavy. Je zde větší náhled do jejich myšlenek.

V knize je také více rozvedená přeměna Bely v upírku, její těhotenství a porod.

Také Vás čeká velké přiblížení Jacoba, jeho myšlenkové pochody a důvody chování. Nejednou jsem mu Belu opravdu ze srdce přála.

Stěžejní rozdíl vidím v závěrečné bitvě, která v knize vůbec není. Řekla bych, že konec ságy je v knize takový více romantický, zatímco ve filmu je krásná bitva, bez které by ale byl na konci dost nudný, zatímco knize by asi moc nepřidal.

Citace z knih

Oheň a led

Někteří tvrdí, že svět zajde ohněm,
druzí, že zníčí ho led.
To co znám z vášně, přinutilo mě k ohni se přiklánět.
Však jestli se ohněm svět nezmrzačí,
znám natolik i nenávist,
abych si byl docela jist,
že led by to sved, že na to stačí.
(Zatmění, Robert Forst – obal knihy)

„Nemáme tedy žádnou naději?“ zašeptal Carlise. V jeho hlase nebyl žádný strach. Jen odhodlání a smíření. „Naděje tu rozhodně je.“ Zašeptala jsem zpátky. Mohla by to být pravda, řekla jsem si. „Já jenom znám svůj vlastní osud.“ Edward mě vzal za ruku. Věděl, že jde i o něj. Když jsem řekla svůj osud, nebylo pochyb, že jsem myslela osud nás dvou. My jsme byly jenom dvě poloviny jediného celku. Esméin dech za mnou byl trhaný. Přešla kolem nás, za chůze se zlehka dotkla našich obličejů, postavila se vedle Carlislea a vzala ho za ruku.
Najednou se kolem nás všude začala ozývat šeptaná slova na rozloučenou a vyznání lásky. „Jestli to přežijeme,“ zašeptal Garett Kate, „půjdu za tebou kamkoli, ženská.“ „A to mi říkáš až teď?“ Zašeptala. Rosalie a Emmett se políbili rychle, ale vášnivě. Tia pohladila Benjamina, vzal ji za ruku a přitiskl si ji k tváři.
Neviděla jsem všechna vyjádření lásky a bolesti. Vytrhl mě náhlý třepotavý tlak na vnější stranu mého štítu.                 (Rozbřesk, 578 str.)


Přečtěte si ji také



Přiznám se, že sága se mi velmi líbila. Hlavně její poslední díl, ten bych si přečetla znovu. S knihou jsem brečela, s knihou jsem se smála, fandila jsem různým postavám a tak to má u knih být. Určitě Vám ji všem doporučuji.


Četl někdo z Vás Twilight ságu? A líbila se Vám? A co říkáte na filmové ztvárnění?

Další knižní typy Vám přinesu v dalším díle,

Přeji Vám krásný víkend

Teress



Podobné články na blogu:


sobota 12. listopadu 2016

Dýňová slavnost v otevřené zahradě

Dýní není nikdy dost, a když se k tomu přidá pěkný počasí a čerstvý vzduch je o co stát.


Když se řekne otevřená zahrada, člověk si pod tím může představit ledacos. Jednu takovou otevřenou zahradu mám kousek od domu a její smysl mě dodnes uniká. To byste ji museli vidět, jsou tam dva stromečky, vyschlá louže, co měla být zřejmě studánkou a velká hromada ničeho. Zřejmé je, že tohle není úplný prototyp otevřené zahrady a proto, když jsem se dozvěděla o dýňové slavnosti pořádané v centru Brna, právě v jedné z otevřených zahrad, vydala jsem se tam podívat.


Otevřená zahrada, jejímž provozovatelem je Nadace Partnerství se nachází na ulici Údolní 33 vedle restaurace La Bouchée. Během roku se zde konají různé akce, některé jsou zdarma a na některé se platí vstup. Bohužel Dýňová slavnost byla zrovna z těch akcí, kde se vstupné platilo. Nejsem zastáncem placení vstupného za to, že si jdu koupit něco k jídlu.

Na místě byly dvě stanoviště s jídlem, jeden od restaurace Rebio a druhý od La Bouchée. Také se zde nacházelo několik menších stánků, kde jste si mohli zakoupit něco sladkého, jablečné mošty, maso nebo zeleninu.


Hlavní surovinou nabízených jídel měla být dýně, ale nepřišlo mi, že by dýně v pokrmech převládala. U stánku Rebio jsem si dala vegetariánskou tortillu, která mi tedy vůbec nechutnala a určitě bych se bez ní obešla. Byla suchá a taková nijaká. Žádný vrchol gastronomie to rozhodně nebyl. Naproti tomu vegetariánský guláš s hlívou ústřičnou měli opravdu dobrý a vůbec bych podle chuti nepoznala, že není z masa. Dokonce bych řekla, že by strčil leckde jaký masový guláš do kapsy. Pokud vím ani jedno z těchto jídel dýni neobsahovalo, a proto jsem se přesunula ke stánku La Buchée, a tam si dala alespoň dýňový latté. Bylo výborný a vedle toho známého od Starbucks by zářilo. (Nechápu kdo to v tom Sturbcks pije, jejich „dýňový latté“ u dýně ani neleželo.)




Pro lepší trávení jsme si po jídle prošli celou zahradu, ta je docela velká a se spoustou zajímavých věcí. Ono se to asi nedá úplně popsat a nejlíp byste udělali, kdybyste si tam zašli sami. V zahradě jsou slepičky, králíčci, různá termitiště, rostou zde rajčata, dýně a jiná zelenina. Také si můžete prohlédnout různé „výrobníky proudu“.


V rámci slavnosti jste si tu mohli vydlabat dýni (a zapojit ji do soutěže), zúčastnit se ochutnávky soutěžních koláčů (za poplatek) a pokud jste sebou přivedli děti, bylo tu pro ně nemalé množství workshopů od výroby koupelových směsí až po výrobu ozdob s přírodních materiálů. Mimo to zde probíhalo pečení chleba v peci, který jste zároveň mohli ochutnat. Nebo byste si raději opekli špekáček na ohništi? I to zde bylo možné.

K večeru (rozuměj 15:00 J), jsem si koupila víno z vinařství U Samsonů (špatně jsem vybrala, nechutnalo mi) k němu několik dezertů a využila jsem posezení na terase, kde právě začínal koncert Hany Robinson. Terasa je zároveň jediné místo v zahradě, kam smíte jít se psy jinak je jim vstup do zahrady zakázán.


Musím říct, že program byl nabytý a rodiny s dětmi zde mohli strávit opravdu nabyté odpoledne. Zahrada je krásná a akce se vydařila.



A co vy moji milí čtenáři, jaké jídlo z dýně máte nejradši?


Krásný zbytek dne


Teress

čtvrtek 3. listopadu 2016

Vařím s Kačí

My cooking diary – když Vás vaření prostě baví


Přišel podzim. Pěkně se vším všudy. Na chodnících je spadané barevné listí, v kterém se Fíka s radostí prohrabe, kopce jsou plné létajících draků, ale hlavně se brzy stmívá a počasí (co si budeme povídat) je většinou příšerný. Právě teď nastává čas, kdy místo vysedávání na zahrádkách restaurací a nadšeným vybíráním z jídelních lístků raději zůstanu v teple domova a uvařím něco sama. (To je taky ten důvod, proč poslední vařím s… bylo v červnu.)


Vařím podle mysookinddiary.cz

V poslední době jsem si oblíbila recepty ze stránky mycookingdiary.cz. Nedělám si iluze o tom, že tento blog někdo nezná, ale zkoušeli jste podle něj něco uvařit? Ne? Tak to je velká chyba. Já vyzkoušela několik receptů a musím říct, že všechny dopadly výborně.


K snídani Francouzské tousty



Nejjednodušším a zároveň nejrychlejším receptem byly Francouzské tousty ze sekce „snídaně“. Na sladkou snídani si nepotrpím, ale toustový chleba obalený ve vajíčku, který má být ve finále sladký, jsem zkusit musela. Běžně si obaluji pečivo ve vajíčku a smažím na pánvi naslano. Sladká verze podle Kačky byla také dobrá a rozhodně rychlejší než smažit ráno palačinky.


Rajčatová polévka jako z restaurace




Rajčatovou polévku jsem obědvala několik let ještě na střední škole. Chodila jsem na ni do italské restaurace (už neexistuje) a stála tolik, co celý oběd v jídelně. Samozřejmě s jídlem v jídelně se nedala srovnat, za obědovou přestávku jsme ji stihly sníst a hlavně jsme u ní mohly kouřit. Polévka od Kačí se té z restaurace v ledasčem vyrovná, takže jestli jste ještě nakápli na dobrou rajčatovou polévku, pusťte se do receptu.


Z polévek jsem také uvařila zelňačku. Byla sice lepší, než moje obvyklá verze, ale té jakou dělá moje mamka nebo sestra stejně nesahala ani po kotníky.


Kari

Podle Kačky jsem vyzkoušela dva typy kari a to květákové a kuřecí. Obě byly hrozně dobré a zvládne je i úplný začátečník. Já dělala kari poprvé v životě a chutnalo mi víc, než, co jsem měla venku. Nakonec jsem oba recepty spojila a dělám ho s masem, ale také hráškem, mrkví a květákem. Je výborné. Hlavně nezapomeňte na citronovou trávu, koriandr a limetku, bez toho to nemá smysl vařit. Kari jsem dokonce připravovala pro mou rodinu na narozeninový oběd. Všem, babičce i mamce moc chutnalo, takže pro mě to je jídlo, které pravidelně vařím a vařit budu.



Závěrem můžu říct, že recepty, uvedené výše určitě nebyly těmi posledními, co jsem zkoušela uvařit. Nově se na blogu objevil recept na „Naší Goreng“ – smaženou rýži, na který už mám políčeno. Smaženou rýži mám ráda a často si ji dávám, ale ještě nikdy jsem nezkoušela dělat vlastní.



A co Vy? Znáte blok Kačky? A zkoušeli jste podle něj něco uvařit?



Krásný zbytek dne,



Teress


Podle koho už jsem na blogu vařili?

sobota 22. října 2016

Konec Brandnooz boxu na blogu

Moje výhrady proti Brandnooz boxu



Ůvod do světa Brandnooz

Brandnooz box je krabice plná jídla, která Vám jednou za měsíc přijde domů, ale Vy dopředu nevíte, co v ní bude. Kupujte vlastně takového „zajíce v pytli“ s tím, že jestli budete spokojeni nebo ne, závisí jen a jen na Vás.


Pro koho je box určený?

Určitě pro běžné spotřebitele. Pokud si potrpíte na zdravé potraviny, nejíte sladké, nejíte mouku nebo kupujete jen farmářské produkty, box se Vám zaručeně líbit nebude. Pokud ale procházíte obchodem a házíte si do košíku to, na co máte zrovna chuť (ano, takhle nakupuji já) a je Vám jedno kolik cukru a jakých barviv v sobě zrovna ten a ten produkt má, box by se Vám líbit mohl.


Monotónnost boxů je na škodu

Mě se boxy vždy líbily, některé víc, některé míň. Ale s tím jsem do toho šla, není velká pravděpodobnost, že se Vám vždy strefí do chutě. Za tu dobu, co si box kupuji (a ta není krátká) mi došlo například několik piv. Pivo nepiji, je jasný, že ho v boxu neocením. Na internetových stránkách brandnoozbox.cz si sice můžete zatrhnout, že nechcete alkoholické nápoje, ale proč? To by mi třeba nedošel ten Aperol, co přišel kolem loňského léta. A kolik dobrého vína už mi díky boxu přistálo na stole.

O Brandnooz boxu jsem se na blogu poprvé zmínila v prosinci roku 2013. To jsou skoro tři roky. A za ty tři roky mi každý měsíc přišla ta stejná zelená krabice s poměrně stejným obsahem. Víte ono je jedno, jestli Vám dojdou gumový bonbony ve tvaru zmrzliny nebo ve tvaru medvídka. Jednoho dne to prostě splyne a jsou z toho jen gumový kokyna. Průvodní dopis, co chodí současně s obsahem, jsem si přestala číst už před nějakou dobou, vidím prostě tu stejnou zelenou barvu tak jako každý měsíc.


Věrnostní program

Na stránkách boxu (odkaz) se můžete zapojit do věrnostního programu. Ten spočívá v hodnocení produktů, za které dostáváte body, body také dostanete za „lajkování“ komentářů ostatních uživatelů. Za ty body si jednou za měsíc můžete koupit jeden (většinou) ze tří produktů, které byly obsaženy v předcházejících boxech. Vámi zvolená věc je pak doručena v novém boxu. Ze začátku to bylo děsně fajn, vždy jsem dostala nějaký bonus. Ale v poslední době mám pocit, že bodů potřebujete daleko více než kdy dřív, ale také, že pokud na stránku nedorazíte přesně v čas zveřejnění benefitů nic na Vás nezbyde. Například pokud jsou produkty zveřejněné v pět večer, druhý den ráno tam už určitě není nic.


Doporučuji koupi boxu?

Na pár prvních měsíců je box velmi příjemná záležitost. Celá myšlenka má moje velké sympatie. 

Poslední dvě edice

Na závěr bych Vám chtěla ukázat obsah dvou posledních edicí a to za měsíc srpen a září.

Zase Semtex? Vážně?

Tento box se mi velice líbil. Nejvíce mě zaujala okurková Toma natura - vůbec by mě nenapadlo, že bude tak dobrá.



Zajímal by mě Váš názor na tohle všechno, co jsem ohledně boxu napsala.


Přeji Vám všem pěkný páteční večer a hlavně skvělý víkend.



Teress

PS. O boxu přestávám psát, protože mám pocit, že už Vám to nic nepřináší a články o něm jsou pořád stejné. Rozhodně proti boxu nic nemám a nijak se mi nezprotivil, pokud nastane nějaká změna je možné, že se na blogu zase objeví.